Region Orlicko-Třebovskomapa
Návrat na hlavní stranu Kalendáře

Olšovec

Sedm kilometrů severozápadně od města Hranice se rozprostírá obec Olšovec, podhorská vesnice, která leží v nadmořské výšce 292 m v čistém a krásném prostředí. Součástí obce je její místní část Boňkov ležící 3 km severně v n. v. 450 m. Obcí protéká potok Mráznice a nachází se zde významná křižovatka cyklistických tras, je zde možnost koupání v zatopeném lomu a kulturní a společenské vyžití na areálu Rybníček.

Přišli ze Šovejdy
Osídlování území severně a východně od Hranic se datuje do 13. a 14. století. V písemných zprávách z 15. a 16. století jsou zmínky o stávajících i zaniklých vesnicích - mimo jiné i o Šovejdě, osadě kde žily předkové Olšováků.

Název podle olší
Podle kronik byla Šovejda v Důlkách v oblastech luk šovejdských, které jsou v dole při chodníku k větrnému mlýnu střítežskému. Doposud je v těch místech zděná studánka. Když vesnice vyhořela, přesídlili se lidé do lokality dnešního Olšovce, kde se rozprostíral od Doubravy u Bělotína až ke Lhotce olšový les. Ten postupně vykáceli a použili na stavbu chýší. Tak vznikla osada Olší čili Olšová ves, později Olšoves.
V roce 1516 uvádí první písemná zmínka, že v Olšovci žije 27 usedlíků. V roce 1540 dovolil majitel hranického panství Jan z Pernštejna poddaným, kteří obhospodařovali pole na Šovejdech, aby je vlastnili a mohli prodat jako vlastní.
Po zániku osady byly na Šovejdech vybudovány dva rybníky, které zanikly koncem 17. století. Olšovec jako součást hranického panství náležel do roku 1547 Janovi z Pernštejna, který panství prodává Václavu Haugvicovi z Biskupic a od toho je v roce 1553 kupuje Jan Kropáč z Nevědomí. O převodech usedlostí v Olšovci se dovídáme z tzv. Gruntovní knihy, v níž je nejstarší záznam z roku 1617.

Emigrace
Po roce 1848 odešlo z Olšovce do Ameriky několik rodin. Po zrušení roboty museli totiž lidé zaplatit "vyprošťovací" poplatek, což bylo mnohdy nad jejich síly.

Součástí Hranic
V roce 1976 byl Olšovec v rámci integrace připojen k Hranicím jako místní část. Znovu se osamostatnil v roce 1991.

Místní část Boňkov
Severně od Olšovce, na okraji Oderských vrchů leží v nadmořské výšce 450 metrů místní část Boňkov. Až do roku 1953 byl samostatnou obcí. Protékající potok tvořil v době války státní hranici a tehdy byl německý Boňkov - Punkendorf vklíněn mezi české obce Radíkov a Partutovice.
Na návsi stojí kamenný kříž z roku 1910 a dřevěná zvonice se zvonem sv. Barbory z roku 1703, která vloni prošla rekonstrukcí. Památkou místního významu je boňkovská kaplička sv. Trojice, k níž se konají každoroční poutě.

Podnikavé obyvatelstvo
V obci včetně místní části Boňkov žije 452 obyvatel. Nejvíce pracovních příležitostí v místě nabízí Olšovecké strojírny, Eurookna Pavelka a firma Zemní práce Vladimír Dostál. Z dalších podnikatelů a živnostníků jmenujme firmu Pamír Boňkov, která se zabývá těžbou dřeva, prodejnu mopedů Babeta, Železářství a plynoservis, Stanici technické kontroly pro traktory firmy Staněk a syn, Okrasné dřeviny Daniela Dvořáka, pohostinství "U lípy", bistro "U skály" a pohostinství "Tlustý Jan". Dále jsou v obci drobní živnostníci - autoopravny, autodopravy, klempířství, kominictví, půjčovna motorových vozidel, zámečnictví, zednické práce.
Část obyvatel dojíždí za prací do Hranic. Na dopravní obslužnost doplácela obec ročně přes 300 tisíc korun, letos díky dotace od okresního úřadu 128 tisíc.
Místní nakupují ve smíšeném zboží Jednota, krámku Olšanka a obchůdku pana Hrušky. Obvodní lékař ordinuje v obci dva dny v týdnu.

Investice
U přírodního koupaliště vybudovala obec nové sociální zařízení a upravila přístupové cesty. Opraveny byly místní komunikace, některé památky, fasáda a střecha obecní bytovky, část kanalizace, vylepšení se dočkalo hřiště u školy a místní zeleň.
V Boňkově se dočkali nového veřejného osvětlení, odvodnění komunikací, nové čekárny, opravy kapličky a posílení elektrické sítě.

Spolky
Podle slov starosty jsou v obci aktivní hasiči, zvláště družstvo mladých hasičů, které se dobře umísťuje na soutěžích. Letos při Sboru dobrovolných hasičů začalo provozovat svou činnost hokejové družstvo. Místní rybáři si letos pro svou činnost opravily starou budovu.

Kulturák
V létě se pořádají kulturní akce v areálu "Rybníček". Diskotékami počínaje a různými oslavami konče. Vloni zde při oslavách 450 let od založení obce zorganizovali místní mši střítežského faráře. Horší je to s kulturou v obci v zimě. Absence kulturního stánku však asi dlouho trvat nebude. "Příští rok plánujeme výstavbu nové hasičské zbrojnice, která bude navazovat na stávající budovu obecního úřadu. Vznikne tak velká zasedací místnost pro pořádání kulturních akcí," prozradil nám starosta s tím, že akce přijde obec řádově na pět milionů korun.

Památky
Nejstarší dochovanou památkou v obci je dům z roku 1700, ve kterém bývalo fojtství. V obci je zvonice z roku 1717 se zvonem z roku 1732. Kdysi v ní byla umístěna pozdně renesanční socha sv. Barbory, která dnes obohacuje stálou expozici v hranické galerii Synagoga. Od roku 1818 zde zvoní rod Kozelských. Z dalších památek jmenujme kapli zasvěcenou sv. Marii a barokní muka z 18. století, kamenný kříž z roku 1851, kříž z kamene z roku 1860 a pískovcový kříž z roku 1909. Výsadní postavení má kamenný kříž na křižovatce do Stříteže n. L., který je místem posledního zastavení se zesnulými občany.

Návraty busty Masaryka
Zajímavou historii má pomník obětem 1. světové války, který je i památníkem T. G. Masaryka. Odhalen byl v roce 1930 k osmdesátinám Masaryka. Válku přečkala busta zakopaná na jedné místní zahradě a po okupaci byla znovu instalována. Zmizela však jednu noc roku 1974, aby devět let nato "vyplavala" na povrch při vyčerpání zatopeného lomu a opět zmizela, tentokrát na půdě jednoho olšoveckého občana. Odtud se dostala na světlo v roce 1990 a protože byla poškozena, byla podle ní zhotovena busta nová a památník byl konečně obnoven.

Přírodní zajímavosti
Na seznamu památek jsou i staré lípy, duby, habry, jedle a moruše, z nichž nejstarší je lípa z roku 1740, a dále lipová skála a šifrová skála.

Škola má jen několik žáků
Do roku 1825, kdy se začalo vyučovat v Olšovci, v domě Hynka Klumpara, chodili děti za vzděláním do Stříteže. Až v roce 1829 byla postavena škola, kam chodilo 83 dětí až do roku 1885, kdy byla postaveno nová budova. Ta sloužila až do roku 1972. Tehdy si vyžádala rekonstrukci. Ve stejném roce byla otevřena mateřská škola. Dnes navštěvuje základní školu 13 žáků a stejný počet i mateřskou školu.

Olšoveček
V obci působí pobočka Základní umělecké školy Potštát. V roce 1993 založil učitel Jan Kujal dětský instrumentální soubor Olšoveček, který již v roce 1994 natáčel pro Českou televizi Brno.

Přírodní koupaliště
Hojně navštěvované přírodní koupaliště v Olšovci zatopením vytěženého lomu v roce 1964, kdy byl lom pro špatnou kvalitu kamene uzavřen. Počátky těžby v kamenolomu se datují na konec minulého století. Nejdéle měl lom pronajatý Augustin Janečka, a to v letech 1902 až 1942. Zaměstnával zde přes 100 pracovníků. Po válce provoz obnovily Baťovými závody Zlín, po znárodnění pak pod názvem Svit a ty lom v roce 1964 uzavřely.

Kdysi zemědělská oblast
V roce 1951 začalo v Olšovci budování JZD, provázené od roku 1961 velkými investičními akcemi, konkrétně výstavbou zemědělských objektů. Sloučením olšoveckého družstva se střítežským v roce 1971 vzniklo JZD Střítež a následovala další výstavba. Rok 1989 s sebou přináší útlum zemědělské výroby a postupné rušení provozu družstva. V témže roce začíná jako první soukromě hospodařit Antonín Vika, jehož farma se specializuje na pěstování obilovin a zeleniny. V roce 1994 si pronajímá družstevní pilu firma Stolařství Pavelka, která v rámci svého rozvoje rekonstruuje časem bývalý kravín a zahajuje výrobu Eurooken.

Znak a prapor
Od loňska má obec svůj znak a prapor, který pochází z dílny olomouckého heraldika Jiřího Loudy. V zeleném poli znaku dominuje obilný snop, jako symbol zemědělské oblasti, a olšové snítky se zlatými samčími a samičími květy.

Významné osobnosti:
Svatopluk Pazdera - řídící učitel,
Doc. dr. Josef Haubelt CSc - historik, Augustin Humplík - kronikář

Statistické údaje
ZUJ: 552844
ID obce: 11118
Statut města: Ne
Počet částí: 2
Katastrální výměra: 830 ha
Počet obyvatel: 429
Z toho v produkt. věku: 258
Průměrný věk: 35,9
Pošta: Ano
Škola: Ne
Zdravotnické zařízení: Ano
Policie: Ne
Kanalizace (ČOV): Ne
Vodovod: Ne
Plynofikace: Ne

Katastr
- Olšovec k.ú. 711187 (německý název Olspitz)
- Boňkov u Hranic k.ú. 711179 (dříve Bořkov a také Předhradí, německy Punkendorf)
- Smolné (zaniklá obec), zmínka z r. 1364

Dostupná historická literatura
Hosák Ladislav:
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, úvodní svazek, str. 323
[1967, Profil Ostrava]
Samek Bohumil:
Umělecké památky Moravy a Slezska, A-I, str. 562
[1994, Academia Praha]
!!! chybi povinny parametr kniha !!!

LOKALIZACE

NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 292.00 m

NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME


Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 16.04.2004 v 12:03 hodin

Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm a svazek obcí Orlicko-Třebovsko